S osvětovou činností začal v Podolí I řídící učitel Josef Renner. Ten založil v Podolí I r. 1885 odbor Národní jednoty pošumavské. Byl iniciátorem založení knihovny, která byla posílena darem kolekce knih Okresního osvětového sboru v Písku na poč. 20. století. Knihovna byla umístěna ve škole, průměrný počet výpůjček na jednoho čtenáře činil ročně kolem 20 knih. Četlo se jen v zimním období (listopad – březen). V r. 1878 měla knihovna 259 čtenářů, 85 knih, z toho 82 pro mládež, odebírala též časopis „Vesmír“. Protože se peněz na nákup nových knih nedostávalo, pořádaly se v její prospěch různé akce. O stavu tehdejšího knihovního fondu svědčí následující zápis ve školní kronice:

„R. 1913 správa školy seznala již z minulého roku, že knihovna žákovská naprosto nevyhovuje svému účelu. Knihy její byly dlouholetým užíváním většinou v tak zuboženém stavu, že k půjčování se naprosto již nehodily. Listy scházejí a zbývající jsou napuštěny vrstvami špíny. Následkem toho zbývalo jich oproti počtu žactva, mezi nimiž utěšeně rozmohla se ušlechtilá snaha po čtení, poměrně malé číslo, takže není ani možno všem, kteří si knihu přejí, v jejich žádosti vyhověti. Proto říd. učitel K. Lebeda učinil návrh, aby sbor pořádal dětské divadlo ve prospěch žákovské knihovny. Učitel T. Klas vybral hru Krakonoš a ze všech tříd 32 dítek, jež vytrvalou námahou nacvičil k precizní hře. Aby hra nepozbyla své ucelenosti a efektnosti, vydluženy byly pro hrající dítky kostýmy za 63 korun od pražské firmy FRYDA. Jakkoli tedy sbor nelitoval ani nákladu ani námahy, jen aby poskytl obecenstvu a jejich dítkám krásné, ušlechtilé zábavy, nicméně s obavou musel hleděti ku konečnému výsledku. Jsouť v ohledu tom u nás poměry dosud nepříznivé. Lid nedovede jednak rozuměti snahám ušlechtilejším, kulturním, jednak nerad vydává groše, v ohledu tom je náš lid houževnatý až lakotný, a proto musel sbor chopiti se věci co nejenergičtěji. Říd. učitel K. Lebeda a učitel T. Klas vypravili se neohroženě a zvali osobně veškerou školskou osadu. Dostalo se jim milého, někdy i nevlídného přijetí, brodili se v loužích, mokli při těchto exkurzích, ale výsledek jejich neúmorného jednání byl tentokrát skvělý. Když 23. listopadu 1913 odbývalo se jmenované dětské divadlo, byla dosti prostorná místnost v hostinci p. Jos. Mariáka nabitá. Hra zdařila se výborně a čistého výtěžku ve prospěch knihovny zbylo 85 korun."

Knihovna prodělala v posledních desetiletích několikeré stěhování. Nejdříve do prostor dnešní Hasičské hospody, kde sídlil svého času i místní národní výbor, pak do prostor bývalých jeslí, posléze do místnosti bývalé mateřské školky - dnes Kulturní dům Podolí I čp.91.