Společnosti a živnosti

Ochotnický spolek

Ochotnický spolek

V Podolí je spojeno ochotnické divadlo se jménem řídícího učitele J. Rennera, který zde zakládá Sdružení místních ochotníků. On sám byl autorem několika krátkých divadelních her, které také se svými žáky i dospělými realizoval.
R. 1928 byl založen Vzdělávací a zábavní spolek. O členy neměl nouzi, přestože se na zkoušky chodilo po práci, navíc do nevytopeného sálu místního hostince, protože na nacvičování divadelních her byl čas jen v zimním období. Věk ochotnických herců byl rozmanitý, hráli mladí i starší, od Havlenů např. matka s dcerou, hrály děti, hrál šedesátiletý František Bláha. Jeho mladší bratr Čeněk zdárně ztvárňoval staré výměnkáře. Kulisy se většinou dělaly svépomocí, kostýmy si buď herci sami zhotovili, nebo se půjčovaly.
Mezi ochotníky panovala dobrá nálada a společná snaha nacvičit kus co nejlépe. Vybíraly se pokud možno kvalitní divadelní hry, na které ochotníci stačili, jako např. Lucerna, Maryša, Naši furianti, Radúz a Mahulena apod. Podolští ochotníci jezdili potěšit i diváky ve Veselíčku, Chřešťovicích, Jamném, Dmýšticích, Ratajích, Chrášťanech, Záhoří, Slabčicích a Bernarticích a všude sklízeli velký úspěch. Jezdilo se hasičským autem, později malým autobusem s přívěsem.
Spolek měl i přispívající členy, kteří pomáhali finančně. V r. 1932 si ochotníci pořídili od brněnské firmy Ferdinand Fert jeviště za 7 671 Kč.
Za války byly veškeré kulturní aktivity zakázány, a tak mohl spolek obnovit svou činnost až po osvobození.
Ochotníci pořádali každý rok ples, při kterém byla provedena dražba velkého dortu darovaného rodinou Krekulů č. 23. Konaly se také mikulášské zábavy s nadílkou nebo silvestrovské zábavy s veselým programem, který byl často zpestřen veršováním nebo zpěvem na známou melodii. Obsahem těchto písní byla někdy kritika, ale vždycky byly události, které se v obci odehrály, podány vtipně. Někdy byly uvedeny jako rozhlasové relace, podruhé měly podobu televizního vysílání s řadou malovaných obrázků doprovázených vysvětlujícím zveršovaným komentářem. Tyto „obecní aktuality“ byly přijímány s porozuměním a nadhledem a nikdy nedošlo k nějaké nepříjemnosti.
Dlouholetým vedoucím souboru byl pan Stanislav Parkos, který hry nejen vybíral, ale i režíroval. A ještě jednu asociaci vyvolá u Podolských jeho jméno: loutkové divadlo.

Sbor dobrovolných hasičů

Sbor dobrovolných hasičů v Podolí I byl založen v roce 1895. Na jeho vybavení přispěl kníže Paar z Bechyně 15 zlatými, Občanská záložna v Písku 10 zlatými, Měšťanský pivovar v Písku 10 zlatými. R. 1896 byl přiřazen do župy písecké a r. 1899 do župy bernartické. Župy byly v r. 1939 zrušeny a sbor byl přidružen k Okresní hasičské jednotě v Písku. O rozvoj činnosti sboru v jeho počátcích měl velké zásluhy učitel Chylík a po něm taktéž učitel Bohumil Petřík. K velkým událostem patřila vždy slavnost svěcení nové stříkačky. V Bernarticích k tomu došlo 27. 9. 1896. Bylo zvykem, že každé vysvěcení mělo svou kmotru, většinou to býval někdo z vrchnosti. Kmotrou měla být tentokrát kněžna z Paarů, ale dala se zastoupit manželkou nadlesního v Srlíně paní Raplovou. Kmotru vítala Anastázie Komárková z Podolí.
Bez účasti hasičů se neobešla žádná významnější akce v obci. Tak se například 3. září 1905 zúčastnilo 15 členů sboru a 12 dívek v národních krojích uvítání císaře Františka Josefa I. v Písku.
V případě potřeby vyjížděli podolští hasiči pomáhat i do sousedních obcí. Tak tomu bylo i 9. září 1911, kdy vyjeli na pomoc do Jamného. Tam neopatrný kočí odhodil sirku, kterou si předtím zapálil cigaretu, a způsobil tak zničující požár. Soused zpozoroval oheň až v okamžiku, kdy byla došková střecha už v plamenech. Došky létaly vysoko a daleko. Vinou prudkého větru a sucha zachvátil oheň i další domy a brzy se octlo v plamenech třicet stavení. O život naštěstí nepřišel nikdo a celá vesnice byla za rok znovu postavena.
Hasičský sbor míval i svého trubače a posla, který měl v r. 1910 za svou službu v užívání kus obecního pole.
V roce 1923 byl v Podolí podruhé hasičský sjezd, ten první se konal v roce 1902, a
9. července 1933 zde proběhl sjezd okrskový.
Koncem roku 1937 koupila obec motorovou stříkačku za 35 000 Kč. V roce 1937 měl sbor 50 členů. Pořádá pravidelně masopustní ples a poslední neděli v květnu pouť na památku odhalení pomníku obětí první světové války.
Pod vedením Sboru se také pálí v předvečer výročí upálení mistra Jana Husa 6. července hranice a v projevech se připomíná význam této slavné osobnosti našich dějin. Husovy poutě končí r. 1935 a od tohoto roku pořádá Sbor podle nařízení ČZHJ večer před 7. březnem průvod za ves (na Hůrka), kde je zapálena vatra na počest narozenin prezidenta T. G. Masaryka. „Zapálením vatry byla také uctěna památka drahého prezidenta Osvoboditele v den jeho pohřbu dne 21. září 1937 o sedmé hodině večerní“.
V roce 1938 byl Sbor začleněn do Bernartické župy č. 107, všichni členové pojištěni proti úrazu při ohni, cvičeních a pochodech. Podobně je pojištěna požární přípřež a kočí na stříkačce. Obec přispívá sboru 350 Kč ročně. 1. května bylo uskutečněno v Podolí okrskové cvičení spojené s oslavou předání motorové stříkačky od obce. Samaritská četa provedla pomoc ve 45 lehčích a 3 těžších případech.
V letech 1939 – 1945 je sbor začleněn do Okresní hasičské jednoty písecké č. 30. V roce 1939 rezignuje na funkci starosty sboru dlouholetý hasič, řídící učitel V. Smrž, který zde obětavě pracoval 37 let. I ve válečných letech byla prováděna pravidelná cvičení a sbor se podílel na pomoci při požárech v okolí, v roce 1946 pak v sousedních Křenovicích. V témže roce bylo zakoupeno motorové vozidlo za 1000 Kč. V červenci r. 1954 pomáhali podolští hasiči při velké vodě na Vltavě.
Od roku 1955 má sbor samostatné družstvo mládeže. V roce 1964 byla přivezena a zavedena poplachová siréna.
Hasiči se vždy velkou měrou podíleli na akcích, které byly ku prospěchu obce, jako byla např. stavba kapličky v r. 1969-1970 nebo hasičské hospody v letech 1991 – 1993.
Po celou dobu své existence se podolští hasiči s úspěchem zúčastňovali mnoha soutěží a umísťovali se na nejpřednějších místech. I v současnosti se aktivně zapojují do dění v obci: pořádají plesy, podílejí se na posvícenských a pouťových oslavách, pomáhají při setkání rodáků. Na počest dlouholetého předsedy a aktivního člena SDH byl zaveden každoročně závod hasičských sborů s názvem Memoriál Jana Procházky.

Spořitelní a záložní spolek

Byl založen 24. 11. 1928, jeho vedoucím se stal Josef Hájíček. Těmto svépomocným malým peněžním ústavům se říkalo také kampeličky. Peníze uložené vkladateli půjčovaly těm, kteří je potřebovali, na základě podpisu dvou ručitelů. Od 1. 1. 1953 byly přeměněny na jednatelství okresních státních spořitelen.