Historie obce

Historie Podolí I v kostce

R. 1368
 první písemná zmínka o Podolí
 majetek Jana z Podolí, syna Ješka, řečeného Stolička

R. 1379
 ves patřila k arcibiskupskému panství v Týně nad Vltavou
 ve vsi bylo 15 selských usedlostí, hospodařilo se na 6 a ¼ lánu půdy
 jména tehdejších hospodářů: Benezs (Beneš), Blasie, Dyvisz (Diviš), Habel
(Havel), Kral (Král), Machost, Martin, Marzek (Mařek), Michal, Mikezs
(Mikeš), Nabbral, Philip (Filip), Philip Sebastian, Rase, Sebastian


R. 1385
 i v letech 1388, 1398, 1400 se připomínají bratři Oneš a Beneš z Podolí, patřila
jim zřejmě menší část obce, větší část pak arcibiskupskému panství

R. 1405
 část vsi patří stále Benešovi

R. 1429
 tato část patří Benešovu synu Oldřichu Podolcovi z Podolí (je zmiňován
i v r. 1437)

R. 1440 - 1445
 někdy v té době koupil podolské zboží Jan Bechyně z Lažan

R. 1477
 při dělení bechyňského majetku mezi tři Janovy bratry připadlo podolské zboží
Burjanovi (Burianovi) Bechyňovi z Lažan
 v té době byla již podolská tvrz pustá, poplužní dvůr existoval
 následujících 16 let se Burjan soudil o přívoz na Podolsku s majitelem Zvíkova Jindřichem ze Švamberka
(„1477 Burjan z Lažan za díl svuoj vzal v Podolé tvrz pustou, dvůr poplužní, ves,
mlýn pod Podolím“)

R. 1533
 ves Podolí byla rozdělena mezi bratry Adama a Jana Bechyňovy z Lažan, v rodě
Bechyňů z Lažan zůstal podolský statek až do poč. 17. století

R. 1604
 část Podolí zakoupila měšťanka Starého Města pražského Anna Puchfelderová, roz.
Zelingerová z Hennersdorfu, druhá část patřila Oldřichu Bechyňovi z Lažan

R. 1606
 od A. Puchfelderové koupila její část Podolí staroměstská jezuitská kolej (rektor
Theofil Crystecc) a připojila ji k bernartickému panství

R. 1623
 kolej koupila od Oldřicha Bechyně z Lažan i druhou část Podolí (ta patřila
od r. 1553 k Borovanům)
- od tohoto roku patřila celá ves k bernartickému jezuitskému panství
- v Podolí bylo tehdy šest gruntů: Petříkovský, Capovský, Klicmanovský,
Dejmkovský, Kukličkovský, Hronovský

R. 1624
 před tímto rokem bylo ve vsi asi dvanáct osedlých, z nichž deset vlastnilo potah, tj.
bylo povinných potažní robotou

R. 1713
 vypukl v našich zemích mor, v Podolí toho roku zemřelo na jeho následky 26 lidí.
Léky nebyly a pražská univerzita doporučovala nosit proti němu škapulíř
s obrázkem sv. Rozálie, ochránkyně před morem. V tomto roce žilo v Podolí asi
50 - 60 lidí. Vymřely i celé rodiny, hřbitovy nestačily, zakládaly se nové,
„morové“. Nejbližší byly založeny u Branic a u Borovan.

R. 1773
 patřil bernartický majetek včetně Podolí (v té době spojený s opařanským a dobronickým) státnímu studijnímu fondu, který zřídila královská komora po zrušení jezuitského řádu a který měl z bývalého jezuitského majetku financovat školy do té doby řízené jezuity

R. 1788
 v Podolí měla být zřízena škola, k jejímu založení došlo fakticky až v r. 1824

R. 1790
 Podolí mělo 27 popisných čísel, Podolsko 11

R. 1806
 došlo ke změně popisných čísel

R. 1826
 celé panství se stalo majetkem knížecího rodu Paarů

R. 1842
 v Podolí bylo 34 obydlených domů a 279 obyvatel

R. 1848
 v Podolí bylo 33 domů a 272 obyvatel, na Podolsku 15 domů a 131 obyvatel

R. 1850
 v Podolí žilo 469 obyvatel, největší počet v jeho historii

R. 1862
 počet domů v Podolí 47, obyvatel 417, všichni katolíci

R. 1890
 v Podolí bylo 60 domů, 401 obyvatel, na Podolsku 20 domů a 133 obyvatel

Pokud bychom seřadili majitele Podolí a jeho místních částí podle časové posloupnosti a zaznamenali délku jejich državy, dostaneme následující přehled:
Nejstaršími majiteli byli vladykové z Podolí (1368-1445 ) - 77 let jim patřila část vsi, poté arcibiskupství pražské - panství Týn nad Vltavou (1379-1445) - 66 let vlastnili část vsi, Bechyňové z Lažan (1445-1604) drželi části vsi 159 let, Anna Puchfelderová (1604-1606) pouhé dva roky, jezuitský řád (1606-1773) byl majitelem 167 let, Studijnímu fondu Království českého (1773-1828) jsme patřili 53 let, knížecí rod Paarů (1826-1848) vlastnil toto panství 22 let.
Pozemky (půdní fond) nacházející se v současném rastorském katastru (místo dříve označováno na mapách a v historických záznamech např. „v Lastaržych“) patřily odedávna arcibiskupství pražskému - panství Týn nad Vltavou (1379- 1848), tj. 469 let.




Přílohy k článku
Jméno souboru Popis Velikost
1. Pečeť Jana z Podolí z roku 1450.bmp 1600.7 Kb
2. Pečeť Jana Podolce z Podolle.jpeg 87.5 Kb
3. (Alfons Paar. Bechyně 1930, 2.jpg.jpg 111.5 Kb
4. (Kněžna Paarová, Bechyně 1930.jpg 579.1 Kb
5 Pečeť Bechyňů z Lažan.jpeg 104.1 Kb